Univerzálové jako já jsou nejcennější hráči, říká jubilant Tomáš Kubík

Metu 100.zápasů jsi již dosáhl, máš ještě něco, co bys rád v dresu FKA osobně dokázal?
Jak říkám, toto pro mě nic neznamená a žádný velký cíl nemám. Možná jen...stát se někdy nejlepším hráčem sezóny a zažít ten pocit, aby mi fotbalový svět ležel u nohou a fanynky pištěly nadšením, když by mě spatřily a házely po mě své nejlepší a nejluxusnější spodní prádlo..


























Dnes Vám přinášíme rozhovor s jedním ze zakladatelů FK ALEJ, největším univerzálem týmu Tomášem Kubíkem, který v nedělním zápase odehrál 100.zápas v dresu FKA...


Ahoj, jak se cítíš po překonání hranice 100 soutěžních zápasů v dresu FK Alej? Co to pro Tebe znamená?
No je to zajímavé číslo asi pouze tím, že je kulaté. Tím pádem může svádět k určitému bilancování. Jinak je to pro mě osobně pouze a jen ta číslice. Nic víc, nic míň.

Patříš do tria zakladatelů klubu a pamatuješ všechno dobré i zlé co se v klubu událo..jaké události/momenty Ti utkvěly v paměti? No těch momentů je vskutku hodně. Můj soukromý archiv, který nosím v hlavě (stejně jako asi i ostatní), je hodně bohatý. Neopakovatelných situací bylo nepočítaně ať už na hřišti nebo v zákulisí. Pokud by je někdo chtěl slyšet, mohu jen doporučit, aby navštívil některou z našich tradičních posezónních oslav.

Nedomníváš se, že se v klubu trochu v poslední době vytrácí to srdce a nastupuje profesionalismus?

Je otázkou co si pod tímto formulováním představit. Myslím, že fotbalové srdce žádnému hráči neschází. A je třeba si uvědomit, že současný fotbal je již čistý profesionalismus. Prostě i Alej se musí profesionalizovat, pokud chce být úspěšná. Přirozený vývoj. Prostě lepší fotbalista hraje.

Někteří hráči se v posvátném dresu FKA jen mihli, někteří zůstali napořád..na kterého hráče z těch, kteří už za nás nehrají, vzpomínáš nejvíce a proč?

No jéééje, těch hráčů bylo mnoho. Každý z nich se nějak zapsal do historie klubu nezapomenutelným způsobem. Všichni si zaslouží poděkování. Co třeba uspořádat benefici? Stejný dík patří i všem krátkodobým fanynkám a fanouškům. Pokud bych však měl jmenovat jednoho jediného playera, tak by to byl Jirka Preininger. Ten se zapsal po všech stránkách.

Ač jsi začínal jako kanonýr, postupem doby jsi se přesunoval stále dozaději, až jsi skončil v bráně.. Jaký z toho máš pocit? Který post Ti nejvíce vyhovuje?

Na toto jsem již nedávno v rozhovoru odpovídal. Jen zopakuji, že budu hrát tam, kde mě tým bude potřebovat a kde ho bude tlačit bota. Univerzálové jsou nejcennějším zbožím na fotbalovém trhu, tudíž jsem nejdražší hráč FK Alej.

Metu 100.zápasů jsi již dosáhl, máš ještě něco, co bys rád v dresu FKA osobně dokázal?
Jak říkám, toto pro mě nic neznamená a žádný velký cíl nemám. Možná jen...stát se někdy nejlepším hráčem sezóny. Zažít ten pocit, aby mi fotbalový svět ležel u nohou a fanynky pištěly nadšením. Vzhledem k mé aktuální formě a fyzičce je to však běh na dlouhou a možná nekonečnou trať. Jednou se mi podařilo tuto cenu získat, ale bylo to dodatečně. Následně jsem se k tomu i přiblížil, ale nakonec mi to vzal svými výkony spoluhráč Klokan.

Kromě fotbalu se věnuješ i české házené..jak se daří týmu a máš ještě nějaké jiné oblíbené sporty?
Házenkářskému týmu se daří dobře. Před dvěma lety jsme okusili i druhou ligu, ale spadli. V letošní sezóně jsme zatím aktuálně neztratili ani bod. Mohli bychom se tedy do ní po roční pauze vrátit. Již silnější a zkušenější. Jinak s mými výkony to je bledé, ba přímo mizerné. Jdou od pěti k nule, ale chci na tom na jaře zapracovat a vrátit se s plnou parádou.